KLAM MARGARET THATCHEROVÉ

Lidé jsou velmi zdatní v rozpoznávání tváří. Dokážeme si zapamatovat a znovupoznat tisíce tváří, stejně jako postřehnout minimální tvarové odlišnosti mezi nimi. Poznáme, jak se nositel tváře v danou chvíli cítí a leckdy i co má v plánu. Rozpoznání, postřehnutí odlišnosti i určení prožitku nám přitom zpravidla zabere jen zlomek sekundy. Lidské tváře jsou pro náš život možná tím nejdůležitějším zdrojem informací. Není proto divu, že vědce zajímá, co je na obličejích oproti jiným objektům při vnímání specifické. O výjimečnosti tváří svědčí mimo jiné prosopagnozie (onemocnění, často spojené s poraněním mozku, při němž pacient nerozpoznává tváře), nebo zvláštní klam, jehož jsme právě byli svědkem.

Většina výzkumníků se dnes shoduje na tom, že lidské tváře víc než kterýkoliv jiný objekt vnímáme holisticky. To znamená, že víc než na jednotlivé struktury tváře (ústa, oči, nos) odděleně se soustředíme na vztahy mezi nimi a automaticky tvář vnímáme jako celek. Při sledování tváře otočené o 180° náš mozek ale překvapivě přestává k podnětu přistupovat jako k tváři a my nedokážeme nadále využít své bohaté životní zkušenosti. Soustředíme se mnohem více na detaily, na jednotlivé tvářové struktury, ale uniká nám vztah mezi nimi a máme najednou velké problémy s rozpoznáním (rozpoznání jiných obrácených objektů nám přitom takový problém nečiní) nebo s určením emočního výrazu.

Při sledování tzv. klamu Margaret Thatcherové nám oči a ústa na upravené tváři mohou připadat normální (po dvojím převrácení v důsledku přetočení celé tváře a výběrovém otočení očí a úst vypadají jako jediné povědomě). Ale toho, že nepasují do kontextu celé tváře, si nevšimneme. Respektive všimneme, ale až poté, co obraz tváře otočíme do běžné pozice, ve které dokážeme rychle využít své rozsáhlé zkušenosti. Je zajímavé, že grotesknosti tváře se nevšimneme postupně, ale objeví se v jeden okamžik během otáčení, kdy si uvědomíme, co je s tímto obličejem v nepořádku. Načasování tohoto okamžiku se u různých lidí liší.

Vědecké zkoumání klamu, jehož autorem je britský psycholog Peter Thompson, se neomezilo jen na lidské vnímání. Badatelé během let například identifikovali podobný efekt šimpanzí tváře u dospělých šimpanzů.

/ Thompson, P. (1980). Margaret Thatcher: a new illusion. Perception, 9, 483–484. /